Za všechno může čas… aneb jak to s ním bude na vysoký?

„Měj vždy na paměti, že je to tvůj čas a je jen na tobě, čemu nebo komu ho věnuješ. Taky ale měj na paměti to, že den má jen 24 hodin!“

Je nám jasné, že krom výběru školy, města, bydlení i oboru tě na duši tíži otázka, co čas? Nebudeme lhát, vysoká tě prověří v oblasti vědomostí i time managementu, ale rozhodně to neznamená, že se hned musíš vzdávat svých snů a koníčků. Každopádně měj vždy na paměti, že je to tvůj čas a je jen na tobě, čemu nebo komu ho věnuješ. Taky ale měj na paměti to, že den má jen 24 hodin!

Počítej s tím, že se budeš muset dost osamostatnit a zjistíš, že jídlo do lednice nenosí skřítci, prádlo do pračky samo neskáče a pro toaleťák se chodí do obchodu častěji než by si člověk myslel. Čas máš tedy z velké části ve svých rukách a budeš se s ním muset naučit hospodařit jako s penězi. Jako důkaz, že kromě nákupů čokolády a dalších životupotřebných potravin stíhám i jiné aktivity, tě nechám ochutnat kousek mého času.

Moje denní nabídka pravidelně obnáší

• Studium

• Brigádu

• Sport

• Kamarády

• Prokrastinaci (ta je za odměnu)

Nejzásadnější otázka, podle které se musíš řídit je to, jak dlouho budeš ve škole?

Záleží na rozvrhu. Na jednu stranu máš rozvrh ve svých rukách, na druhou stranu má rozvrh v rukách tebe, protože to on určuje, jak moc se vyspíš, jak rychle budeš ráno utíkat a i jak lehce se ti bude dýchat.

Vytvářet si rozvrh je pohádka, která tě stojí pár nervů, ale je. U některých hodin si můžeš vybrat z více časových možností. Dokonce se ti občas povede mít nějaký den volný, takže budeš moci dojet domů pro jídlo, dojít na brigádu nebo dělat průběžné úkoly do školy. Poslední bod doporučujeme nejvíc, o zkouškovém to oceníš.

Rozvrh bychom měli, zápis proběhl bez toho, aniž by spadl SIS nebo my nervama pod stůl a teď už jen vymyslet, co s volným časem.

Záleží na TOBĚ.

Jak říkám (zdraví Jíťa) teď máš v životě na programu školu, v případě potřeby brigádu a zbytek je tvůj. Jako důkaz toho, že nekážu vodu a nepiju víno, se s tebou podělím o kus svojí vysokoškolské jízdy, o které se mi ani nesnilo.

Důvodem, proč jsem šla do Prahy, byla vedle prestižní Karlovy univerzity taky láska k tancování. Moje dvanáctileté já si totiž tenkrát vyhlídlo pražský tým a řeklo si, že jednou s tímhle týmem dobude svět. Té dvanáctileté holčičce jsem ve svých osmnácti nemohla podkopnout nohy a říct: „Není čas.“ Ona to totiž není úplně pravda a jestli to člověk opravdu chce, udělá pro to vše.

Tím vše myslím, že bude mít v pořádku školu, ta je samozřejmě na prvním místě, ale zároveň budu mít i prostor, kde hlava vypne a splní si sny. Ať už je to malování, keramika, běhání, háčkování nebo chytání ryb, na odpočinek v jakékoli formě by měl být vždy čas, protože bez regenerace nejsou výkony!

Ráda bych řekla, že mým odpočinkem je rokenrol, ale raději použiju to, že tělocvična a taneční sál jsou místa, kde mám myšlenky jinde. Pod pojmem odpočinek si totiž nepředstavuju stres z toho, že mi to během kondičního tréninku znova ujede běžící pás a já poletím přes celou posilovnu. Každopádně tímhle způsobem vypínám tři odpoledne týdně a v sezóně i několik víkendů, protože na velké závody musí člověk do velkého světa a to pak chce i víc času. A jak to zvládám? Žiju a za nic na světě bych neměnila!

Dalším tipem, jak si uspořádat život je práce, která tě bude bavit!

Pár korun navíc se vždy hodí a seberozvoj taky. Praha je město možností ve všech ohledech, takže ani o brigády není nouze. Znovu opakuji, že škola je na prvním místě, ale pokud ji budeš zvládat, neboj se poohlédnout po brigádě v oboru nebo klidně i mimo něj.

P.S. o tom, jak super jsou Dvorky&Piknik ještě uslyšíš!

Každý snášíme změnu jinak a pokud budeš mít pocit, že něco nezvládáš nebo nestíháš, není to ostuda a nejsi ani horší člověk. Neboj se svoje pocity sdílet s kamarády a věř tomu, že u nich najdeš pochopení i pomoc. V tu chvíli si řekni, co je pro tebe důležité, čemu čas MUSÍŠ věnovat a čemu CHCEŠ a snaž se najít kompromis.

Tipy na brigády nebo práce, které jsou zvládnutelné se studiem si necháme na později. Každopádně teď prozradíme, že Jíťa plní nejmenované sociální sítě kvalitním obsahem a Léňa pomáhá s plánováním akcí nejmenované instituce. Není to ale tak dávno, kdy jsme po odpolednech doučovaly nebo běhaly po tělocvičně a snažily se děti naučit kotrmelec bez toho, abychom k újmě přišly my nebo ony.

Samy víme, že spousta věcí se lehko řekne a hůř dělá, ale dá se to zvládnout. Jak? Pomaloučku, polehoučku.

Dej si v prváku pár měsíců, ať zjistíš, kolik času ti zabere studium a kolik času můžeš investovat do jiných věcí (práce, koníčků, kamarádů, cestování).

V předchozím článku jsme ti už prozradily, že o kamarády na naší fakultě není nouze, takže i na ně je čas!

Večerní hodiny ti mohou ze začátku smazat úsměv z tváře, ale kromě látky se na nich naučíš i to, co je to studentský život. Cesta do Kotvy je totiž ve večerních hodinách při odchodu z fakulty kratší než ta na metro nebo na tramvaj. Takže žádný strach. Né ale, že vynecháš první bod programu a budeš rovnou chodit do Kotvy. To zase vocaď pocaď.

Suma sumarum, všechno jde. Občas ne podle plánů, ale o tom to je. Hlavně studuj a dělej, co tě baví a jestli něco nejde hned, jeden náš kamarád říká:

„To se poddá!“ A má pravdu.